Svatá Ludmila – životopis

Svatá Ludmila se narodila kolem roku 860 na dřevěném knížecím hradu Pšov, který stál nad soutokem Labe a Vltavy v Čechách, severně od Prahy. V 10. století byl hrad přestavěn na kamenný, a od 16. století na jeho místě stojí zámek Mělník. Svatá Ludmila vyrůstala jako dcera vladyky Slavibora v pohanském prostředí. V historických pramenech je uváděna i pod jménem Lidmila. V mladém věku, kolem roku 874–875, se provdala za Bořivoje I., přemyslovského knížete vládnoucího v západní části středních Čech.

Bořivojova sestra byla provdána za velkomoravského knížete Svatopluka, kterého Bořivoj podporoval během bojů s Franky. Na jeho pozvání přijel na Velehrad, kde se po návratu z vězení v Bavorsku nacházel arcibiskup Metoděj. V rozhovoru s ním se Bořivoj začal otevírat křesťanské víře a brzy nato přijal křest spolu s 30 členy svého doprovodu. Zpět do Čech se vracel s knězem Pavlem Kaichem jako nositel křesťanské víry.

Podle tradice byla Ludmila pokřtěna buď sv. Metodějem, nebo některým z jeho žáků. Byla vždy mírná a spravedlivá a rychle si osvojila křesťanské hodnoty, zejména laskavost a štědrost k chudým. S Bořivojem měli pravděpodobně tři syny a tři dcery, ale známí jsou jen Spytihněv a Vratislav. Bořivoj postavil na Levém Hradci kostel zasvěcený sv. Klimentovi a po potlačení vzpoury pohanů nechal vybudovat kostel Panny Marie na Pražském hradě.

Rodina svaté Ludmily

Kněžna svatá Ludmila porodila několik dětí, pravděpodobně nejméně šest, avšak historicky doloženi jsou pouze dva synové – Spytihněv a Vratislav. Její život byl plný zvratů, protože velmi brzy přišla o manžela a některé ze svých dětí.

Křest svaté Ludmily

Svatá Ludmila s Bořivojem prožívala mnohé starosti, ale vždy s oddaností následovala evangelium a modlila se za vše, co ji potkalo. Snažila se přiblížit ke Kristu a stala se matkou chudých, světlem pro slepé a ochránkyní vdov a sirotků. V roce 889 ovdověla a vládu v Čechách převzal velkomoravský kníže Svatopluk. Její syn Spytihněv v roce 895 zemi odtrhl od Velké Moravy, obnovil zničený pražský kostel a byl v něm pohřben po své smrti. Druhý syn Vratislav se oženil s Drahomírou z knížecího rodu Stodoranů, ale ani jejich manželství ji nepřimělo přiklonit se ke křesťanství, i když spolu měli sedm dětí, mezi nimi Václava, Boleslava a Spytihněva. Vratislav bojoval proti Maďarům a kolem roku 916 začal na Pražském hradě stavět kostel sv. Jiří, který však nedokončil, neboť padl v boji proti Maďarům v únoru 921.

Jak zemřela svatá Ludmila

Po jeho smrti se regentkou stala kněžna Drahomíra, ale výchovu Václava a Boleslava svěřili velmoži jejich babičce Ludmile. Tento zásah Drahomíru popudil, protože nebyla nakloněna křesťanským hodnotám. Došlo ke střetu dvou vdov – mladší Drahomíra bojovala intrikami, zatímco starší svatá Ludmila se opírala o modlitbu a křesťanskou lásku, s níž vychovávala mladého knížete Václava. Drahomíra na Ludmilu žárlila nejen kvůli oblibě u lidu. Ludmila se uchýlila na Tetín, kde ji vrahové Tunna a Gomon, údajně na Drahomířin příkaz, zardousili závojem nebo šálou 15. září 921. Může však jít i o iniciativu pohanských velmožů z jejího okolí.

Hrob svaté Ludmily

U jejího hrobu na Tetíně se začaly dít zázraky. Její vnuk Václav, když převzal vládu, zajistil přenesení Ludmiliných ostatků do Prahy, kde byly 10. listopadu 925 uloženy do chrámu sv. Jiří na Hradčanech. Tímto aktem byla Ludmila počítána mezi svaté. Oficiální kanonizace proběhla v roce 1143 nebo 1144 papežským legátem kardinálem Quidem di Catello během jeho pobytu v Praze.